|
|
Vliv věku při prvním otelení na užitkovost a dlouhověkost dojnic
DRÁB, Zdeněk
Hlavním významem diplomové práce bylo v přehledné formě vyhodnotit vliv úrovně odchovu jalovic a věku při prvním otelení na užitkovost a dlouhověkost dojnic českého strakatého skotu ve stádě podniku Agro Kunčina a.s. Byly použity údaje 390 ks dojnic za období posledních pěti let. Získaná data byla vytříděna podle klíčových ukazatelů a to věk při prvním otelení, věk při vyřazení, užitkovost na první laktaci, celoživotní užitkovost, obsah mléčných složek, pořadí laktace a příčiny vyřazení. Dostupnými statistickými metodami byl vyhodnocen vliv věku při prvním otelení na užitkovost, dlouhověkost, příčiny vyřazení a obsah mléčných složek.
|
|
|
Vliv živé hmotnosti jalovic v průběhu odchovu na mléčnou užitkovost dojnic českého strakatého skotu
SOKELOVÁ, Barbora
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit vliv živé hmotnosti jalovic v průběhu odchovu na mléčnou užitkovost dojnic českého strakatého skotu v hospodářském družstvu Určice. Bylo hodnoceno 420 krav českého strakatého plemene za období posledních 5 let, tedy rok 2011- 2016. Živá hmotnost jalovic byla zjišťována vážením při přechodu z jednotlivých sekcí z podnikové evidence ve věku 3,6,12 a 15 měsíců. Hodnocen byl vliv živé hmotnosti jalovic během odchovu na mléčnou užitkovost a funkční dlouhověkost, dále vliv věku při 1. otelení na mléčnou užitkovost a funkční dlouhověkost. V neposlední řadě byly zjišťovány nejčastější příčiny vyřazení krav z chovu. Nebyl zjištěn významný vliv odchovu jalovic na mléčnou užitkovost ani na dlouhověkost krav.
|
|
|
Vybrané vlivy na reprodukci u stáda holštýnského skotu
KOZÁKOVÁ, Tereza
Cílem práce bylo zpracování literárního přehledu o charakteristice, reprodukčních vlastnostech holštýnského skotu a vlivech ovlivňujících reprodukci skotu. Dalším cílem práce bylo u vybraného souboru dojnic ze sledovaného stáda skotu vyhodnotit vybrané vlivy na jejich reprodukci. Data byla zpracována a vytříděna dle genotypu, úrovně mléčné užitkovosti, pořadí laktace, délky doby stání na sucho, délky inseminačního intervalu, obtížnosti porodů, věku při prvním otelení a synchronizace říje (Ovsynch). Při hodnocení vlivu genotypu na reprodukční ukazatele bylo zjištěno, že mezi čistokrevnými holštýnskými dojnicemi (H100) a kříženkami (H50-88C) nebyly zaznamenány žádné statisticky významné rozdíly. Dále byl hodnocen vliv úrovně mléčné užitkovosti za laktaci na reprodukční ukazatele. Z výsledků vyplývá, že s rostoucí užitkovostí se hodnoty reprodukčních ukazatelů (inseminačního indexu, inseminačního intervalu a servis periody) zvyšovaly. Průkazně nejnižší hodnoty inseminačního indexu (1,70) a inseminačního intervalu (96 dní) byly detekovány u dojnic s užitkovostí do 8 000 kg. Servis perioda (122 dní) byla průkazně nejnižší u skupiny dojnic s užitkovostí od 8001 do 10 000 kg mléka za laktaci. Naproti tomu nejvyšší průkazné hodnoty inseminačního indexu, intervalu a servis periody byly detekovány u skupiny dojnic s užitkovostí nad 12 001 kg mléka. Z výsledků je dále patrné, že hodnoty ukazatele zabřezávání po první inseminaci se s rostoucí užitkovostí zvyšovaly. Nejnižší hodnota (27,14%) byla detekována u skupiny dojnic s nejvyšší užitkovostí (nad 12 001 kg mléka). Při hodnocení vlivu pořadí laktace na ukazatele reprodukce nebyly detekovány významné rozdíly mezi jednotlivými skupinami dojnic. Dále byl hodnocen vliv délky doby stání na sucho. Průměrná doba stání na sucho ve sledovaném stádě byla 69 dní. Zabřezávání po první inseminaci bylo lepší u skupiny s dobou stání na sucho nad 61 dní (40,38%). Naproti tomu hodnoty servis periody a mezidobí byly nižší u dojnic s dobou stání na sucho do 60 dní (119, resp. 394 dnů). Dále byla sledována délka involuce dělohy pomocí hodnocení délky inseminačního intervalu. Nejvíce krav ve sledované skupině dojnic (25,29%) bylo poprvé inseminováno 66. 87. den po otelení. Při hodnocení vlivu věku při 1. otelení a obtížnosti porodů na reprodukční ukazatele nebyly detekovány žádné statisticky významné rozdíly. Dále bylo sledováno použití metod řízené reprodukce (Ovsynch), které se ve sledovaném stádě aplikují jen v případě výskytu reprodukčních poruch dojnic. Za sledované období byla metoda Ovsynch použita pouze u 10 dojnic a průměrná servis perioda byla 140 dnů.
|
|
|
Vyhodnocení vybraných vlivů na vyřazování a dlouhověkost dojnic
VLACHOVÁ, Iva
Diplomová práce se zabývala vyhodnocením vybraných vlivů na vyřazování a dlouhověkost holštýnských a českých strakatých dojnic na farmě Ing. Bohuslava Vacka ve Vrchotových Janovicích dle příčin vyřazení, věku při prvním otelení, mléčné užitkovosti na první laktaci, celoživotní mléčné užitkovosti a počtu laktací za život. Dále byla v práci vyhodnocena funkční dlouhověkost (od prvního otelení do vyřazení) a celoživotní dlouhověkost (od narození do vyřazení) u vyřazených dojnic a vztah mezi věkem při prvním otelení, mléčnou užitkovostí na první laktaci a celoživotní mléčnou užitkovostí. Do sledování bylo zařazeno 359 kusů dojnic s tržní produkcí mléka vyřazených za období pět let od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2014. Z toho bylo 217 kusů holštýnských dojnic a 142 kusů českých strakatých dojnic. Obě plemena byla ustájena ve stejné stáji při stejné výživě. U sledovaného souboru bylo vyřazeno celkem 31,22 % dojnic. Holštýnské dojnice byly nejčastěji vyřazovány z ostatních zdravotních důvodů (28,57 %) a české strakaté dojnice pro poruchy plodnosti (45,77 %). Vyšší mléčné užitkovosti a většího průměrného počtu laktací za život dosahovaly vyřazené holštýnské dojnice oproti dojnicím českým strakatým. Delší celoživotní dlouhověkosti se dožily holštýnské dojnice (63 měsíců) než dojnice české strakaté (53,6 měsíců) a byl mezi nimi zjištěn vysoce významný rozdíl na hladině významnosti p 0,001. Vyšší dlouhověkost a celoživotní mléčnou užitkovost v kg mléka měly holštýnské dojnice otelené ve 25 až 26 měsících a české strakaté dojnice otelené ve 27 až 28 měsících. Vztah mezi věkem při prvním otelení a celoživotní mléčnou užitkovostí se u holštýnských (r = 0,018) i českých strakatých dojnic (r = 0,0434) potvrdil jako nevýznamná závislost a vztah mezi mléčnou užitkovostí na první laktaci a celoživotní mléčnou užitkovostí se u holštýnských (r = 0,3317) i českých strakatých dojnic (r = 0,4436) potvrdil jako vysoce významná závislost (p 0,001).
|
|
|
Porovnání mléčné užitkovosti u dojených plemen skotu chovaných ve stejných podmínkách
NEZBEDOVÁ, Marie
V současné době je v České republice těžké udržet rentabilitu v chovu skotu, kdy cena za litr mléka není stabilní, a vstupní náklady mají rostoucí tendenci. Pro udržení dobré ekonomiky produkce mléka, je nutné snížit vstupní náklady a je kladen důraz na zvyšování produkce mléka. Také ale dochází k poklesu stavu dojnic, zvyšuje se obměna stáda a zhoršují se reprodukční vlastnosti dojnic. Velmi důležitou složkou podílející se na produkci mléka je dostatečná a kvalitní výživa. Bakalářská práce se zabývá analýzou vlivů působících na mléčnou užitkovost u českého strakatého skotu a holštýnského skotu. Cílem práce bylo vypracovat literární přehled o českém strakatém a holštýnském skotu dále o významu chovu skotu a užitkových typech skotu. Nedílnou součástí literárního přehledu jsou vlivy, které působí na produkci mléka v kg, a také na obsah mléčných složek, konkrétně na obsah tuku a bílkovin. Další součástí práce je statistická analýza vybraných vlivů působících na produkci mléka a mléčných složek. Mezi vybrané vlivy patří plemeno, věk při prvním otelení, délka laktace, úroveň produkce při první kontrole užitkovosti po 1. otelení. Sledované ukazatele byly hodnoceny v podniku ZOD "Podhradí" Choustník a hodnoty potřebné pro analýzu byly získány ze sestav kontroly užitkovosti. Při sledování mléčné užitkovosti u sledovaného souboru dojnic se vztahem k plemeni bylo zjištěno, že celková průměrná mléčná užitkovost u sledovaného souboru holštýnských dojnic dosahuje úrovně 8743 kg mléka, s průměrným obsahem tuku 3,66 % a 3,43 % bílkovin. České strakaté dojnice nadojily 7005 kg mléka s 3,92 % tuku a 3,53 % bílkovin. Při porovnání T-testem byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi plemeny v produkci mléka pouze u třetí laktace kdy (P < 0,001). Na druhé laktaci byl významný rozdíl mezi plemeny u obsahu tuku (P< 0,01). Vliv věku při prvním otelení na mléčnou užitkovost v první laktaci nebyl u holštýnských dojnic potvrzen. Největší užitkovosti však dosáhla skupina dojnic otelených ve věku >28 měsíců. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny pouze u obsahu bílkovin a to u skupin otelených do 22 až 24 měsíců a u skupiny otelené ve 25-27 měsících (P<0,01). U českého strakatého plemene dosáhla nejvyšší dojivosti skupina dojnic otelených ve věku do 22 až 24 měsíců (6947 kg mléka). U hodnocení vlivu délky laktace na průměrnou denní produkci mléka za normovanou laktaci a celou laktaci byly výsledky významné u skupin dojnic s délkou laktace 401-500 dnů a nad 500 dnů laktace (P< 0,01). U českých strakatých dojnic byl tento rozdíl zjištěn pouze u skupiny 401-500 dní laktace. Korelační analýza u obou plemen prokázala, že lze na základě hodnot zjištěných při 1. kontrole užitkovosti po otelení provádět negativní selekci (Rxy = 0,632, P< 0,001)
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na užitkovost a dlouhověkost dojnic u stáda českého strakatého skotu
KŮSOVÁ, Hedvika
Cílem práce bylo vyhodnotit vliv vybraných faktorů na mléčnou užitkovost a dlouhověkost dojnic českého strakatého skotu. Sledované ukazatele byly množství mléka za první laktaci v kg, celoživotní užitkovost mléka v kg, věk při prvním otelení ve dnech, funkční dlouhověkost ve dnech, délka servis periody a mezidobí ve dnech, živá hmotnost při vyřazení v kg a příčiny vyřazení dojnic z chovu. Do souboru bylo zařazeno 273 dojnic vyřazených v období 2 let. Byly zjištěny statisticky významné vztahy mezi některými sledovanými faktory, například mezi množstvím mléka v kg na první laktaci a celoživotní užitkovostí v kg. Naopak nebyl zjištěn statisticky významný vztah mezi věkem při prvním otelení ve dnech a funkční dlouhověkostí ve dnech. Z výsledků je rovněž patrné, že s prodlužujícím se věkem při prvním otelení se zvýšila užitkovost na první laktaci.
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda dojnic holštýnského skotu
VONA, Barbora
Bakalářská práce se zabývá analýzou mléčné užitkovosti a plodnosti dojnic u stáda holštýnského skotu a také faktory, které tyto ukazatele ovlivňují. V chovech vysokoprodukčních dojnic se velice často setkáváme s reprodukčními poruchami a celkově s horšími hodnotami reprodukčních ukazatelů, což má za následek ekonomické ztráty podniku. Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a na úroveň reprodukce u vybraného souboru. Hodnocenými vlivy byly genotyp a věk při prvním otelení. Dalším významným výstupem bakalářské práce bylo posouzení, zda vybraná skupina holštýnských dojnic splňuje vybrané požadavky chovného cíle holštýnského skotu. Analýza vybraných dat proběhla ve společnosti DZV Nova a. s., na farmě VKK Petrovice. Vybrané dojnice byly rozděleny do skupin podle genotypu a věku při prvním otelení. U testování vlivu genotypu byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p < 0,01) v mléčné užitkovosti mezi jednotlivými genotypy. Dále byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p < 0,01) mezi reprodukčními ukazateli, a to jak mezi jednotlivými laktacemi, tak v případě inseminačního intervalu i u celkového výsledku. U dalších testovaných hypotéz nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi skupinami, přesto jsou získané údaje cenné z hlediska zootechnického.
|
|
|
Porovnání mléčné užitkovosti holštýnského a českého strakatého skotu chovaného ve stejných chovatelských podmínkách.
KOTOVÁ, Lucie
Cílem práce bylo zpracovat literární přehled o holštýnském a českém strakatém skotu. Dále bylo cílem práce zpracovat a vyhodnotit vybrané vlivy působící na mléčnou užitkovost u plemen skotu chovaných ve stejných podmínkách. Mezi vybrané vlivy byl zařazen věk při prvním otelení, pořadí laktace, genotypu a vliv plemenné příslušnosti. Při vyhodnocení mléčné užitkovosti u celého sledovaného souboru dle plemenné příslušnosti bylo zjištěno, že vyšší dojivosti dosahují holštýnské dojnice, které nadojily v průměru 7 676 kg mléka s obsahem tuku 4,02 % a obsahem bílkovin 3,44 %. České strakaté dojnice nadojily 6 783 kg mléka za laktaci s obsahem tuku 4,06 % a bílkovin 3,44 %. U množství nadojeného mléka byl potvrzen statisticky vysoce významný rozdíl mezi plemeny na hladině významnosti p 0,001, u obsahu tuku a bílkovin byl rozdíl nevýznamný. Při vytřídění souboru dle genotypu v rámci plemene u českých strakatých dojnic ani u holštýnských dojnic nebyl prokázán statisticky významný rozdíl u mléčné užitkovosti. Rozdíl mezi plemeny u genotypu s podílem krve 88 a více % byl vyhodnocen jako vysoce významný (p 0,001) C1 (6 843 kg) vs. H1 (7 675 kg). Mléčná užitkovost dle pořadí laktace byla nejvyšší u dojnic holštýnského plemene na třetí laktaci (8 752 kg mléka) a u českého strakatého plemene rovněž na třetí laktaci (7 576 kg mléka). Rozdíl mezi plemeny na 3. laktaci (1 176 kg) byl prokázán jako statisticky vysoce významný (p 0,001). U věku při prvním otelení nebyl prokázán vliv na mléčnou užitkovost na první laktaci.
|
|
|
Vyhodnocení vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a plodnost dojnic holštýnského skotu
FREJLACH, Tomáš
Diplomová práce se zabývá vyhodnocením vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a plodnost dojnic u stáda holštýnského skotu. Odvětví chovu skotu se v posledních letech potýká se zhoršujícími ukazateli reprodukce a zkracováním dlouhověkosti dojnic. Nepříznivý vliv na tyto ukazatele má především požadavek na stále zvyšující se užitkovost dojnic. Zhoršování těchto ukazatelů, může mít za následek snížení ekonomické efektivity výroby mléka a masa. Vyhodnocení vlivů mléčné užitkovosti a plodnosti stáda holštýnského skotu bylo provedeno v podniku AGRODAM Hořepník s.r.o. Mezi vybrané vlivy patřily úroveň užitkovosti, pořadí laktace, věk při prvním otelení, délka mezidobí, inseminační index a procento březosti po první inseminaci. Do sledování byla zahrnuto 202 ks dojnic holštýnského skotu. Data o mléčné užitkovosti a reprodukci byla získána ze záznamů kontroly užitkovosti a zootechnické evidence. Zjištěné výsledky ukázaly, že mléčná užitkovost je u sledovaného souboru dojnic na vysoké úrovni (10 025 kg mléka). Nejvyšší užitkovosti v kg mléka na 1. laktaci dosahovaly dojnice otelené ve věku 27 až 29 měsíců (9 335 kg mléka). Podle úrovně užitkovosti na 1. laktaci dosahovaly nejvyšší produkci za 3 laktace dojnice s užitkovostí na 1. laktaci nad 10 000 kg mléka (35 515 kg). Při využívání synchronizačního protokolu DOUBLE OVSYNCH činila průměrná délka mezidobí 412 dní, a bylo zjištěno vyšší procento zabřeznutí po první inseminaci (43 %) oproti celorepublikovému průměru (34,2 %). Průměrný počet vyřazených dojnic činil 32%, z toho nejvyšší podíl vyřazených dojnic byl z ostatních zdravotních důvodů (31%). Pro nízkou užitkovost bylo vyřazeno 25 % dojnic.
|
host ::
RSS.